Touha bavit se je starší než sama civilizace. Již naÅ¡i v tlupách žijící pÅ™edkové si vymýšleli vÄ›ci pro ukrácení dlouhé chvíle, kterými se bavili. S nástupem zemÄ›dÄ›lství a zmÄ›ny způsobu života z koÄovného na usedlý se tato touha jeÅ¡tÄ› prohloubila. Koneckonců není divu, že známe například příbÄ›hy Äi tÅ™eba hry již od prvních zaznamenaných civilizací. A rozhodnÄ› není žádná náhoda, že tomu tak je.

 

Asi jen málokdo se zamyslí nad tím, co vÅ¡e nám zábava vlastnÄ› dává. JistÄ›, můžeme jednoduÅ¡e říct, že nás baví, avÅ¡ak to ani zdaleka nevystihuje složitost celého procesu. Ukazuje se totiž, že je tady toho ve hÅ™e mnohem víc, a že ve skuteÄnosti se nejedná pouze o příjemnou chvíli, nýbrž o nÄ›co, co je pro nás v podstatÄ› nezbytné.

 

 

V první Å™adÄ› tu máme fakt, že pÅ™i zábavÄ› v podstatÄ› pÅ™estáváme vnímat okolní svÄ›t. To ale také znamená, že si od nÄ›j můžeme odpoÄinout. A to je v dneÅ¡ní hektické dobÄ› plné stresu velmi důležité. Není totiž zdravé se neustále jen stresovat, odpoÄinek je také důležitý, a to i ten aktivní. A mezi nÄ›j patří právÄ› zábava.

 

To ale není vÅ¡e, co pro nás dÄ›lá. Dále také uvolňuje hormony Å¡tÄ›stí jako je serotonin. Díky nÄ›mu se cítíme mnohem lépe, a je také důvodem, proÄ se vlastnÄ› bavíme. Nejde totiž o nic jiného, než o honbu za serotoninem nebo dopaminem, pÅ™iÄemž serotonin je ve vÄ›tÅ¡inÄ› případů ta lepší volba. Dopamin se uvolňuje například pÅ™i procházení sociálních sítí Äi pÅ™i instantní gratifikaci, což rozhodnÄ› není ideální.

 

 

Ani to ale není vÅ¡echno. Velmi Äasto také pomáhá ke sblížení s ostatními, zvláštÄ› pokud se bavíme ve skupinÄ›, aÅ¥ už s rodinou Äi přáteli. Upevňujeme si tak pouta a mezilidské vztahy, což je pro sociální druh, kterým lidé jsou, velmi důležité.

 

Je tedy jasné, že zábava zde má své místo, a rozhodnÄ› bychom ji nemÄ›li odsuzovat. Naopak, dalo by se říci, že je pro naÅ¡e zdraví skuteÄnÄ› velmi důležitá.